RV Recenze: Nejtemnější hodina

Jaká nevraživost asi panuje mezi dvoumi milenci jedné ženy?

Tato kniha vyšla v roce 2014 v Listopadu v nakladatelství Brána.

Začíná letecká bitva o Velkou Británii. Je léto roku 1940, Evropa se propadá do válečného běsnění a většina Britů upírá zraky k obloze nad Anglií. Evie Lucasová však má oči jen pro skvělého mladého pilota Tonyho. Čeká ji oslnivá kariéra umělkyně, ale ona ztrácí čas tím, že donekonečna kreslí Tonyho portréty. Chce totiž, aby na něj jeho rodiče měli nějakou památku, kdyby se mu ve válce přihodilo neštěstí…
O sedmdesát let později se čerstvě ovdovělá kunsthistorička Lucy snaží posbírat střípky vlastního života a vzkřísit ho z trosek. K tomu potřebuje odhalit tajemství obestírající jeden obraz právě od slavné malířky Evelyn Lucasové. Bezděky tak probudí dávno zasutou historii, o níž se záměrně mlčí, a přivolá na sebe zlobu těch, kdo neměli a nemají zájem na tom, aby nevyřčená pravda vyplula na povrch. Ve svém již třináctém románu autorka opět střídá dvě časové roviny (ta válečná je částečně inspirována zážitky jejího otce) a jako vždy překvapí čtenáře nečekaným rozuzlením milostného příběhu.

Kniha je tou nejsmutnější četbou pro mě za hodně dlouhou dobu, brečela sem u ní jak šílená. Tahle kniha vás vyloženě dostane.

Dnes jsem skončila s dojením brzy, vyvedla kolo z přístěnku a rozjela se do Field End. Tam už na mě čekal Tony s autem doslova vmáčknutým do živého plotu. Bylo nádherné ho zase vidět. Dlouho jsme se milovali a pak prohlásil, že už musí jet. Jeho přátelé ho prý budou krýt, kdyby si někdo všiml, že je pryč, ale ráno je možná ještě před úsvitem vyšlou do akce a on se musí probrat. Prohlásil, že jsem ho vyčerpala!


Tahle kniha mě neskutečně zaujala a ohromila. Byla pro mě plná emocí a vymyšlená naprosto do každého detailu. Chvílemi se mi chtělo smát a chvílemi brečet. Zamilovala sem si Tonyho a Evii. A koho sem upřímně neskutečně nesnášela celou knihu? Eddiho. Ten odporný hnusák :-D ( jinak se to říct zkrátka a jednoduše nedá, byl mi neskutečně nesympatický, choval se jak malé dítě a tyranizoval všechny okolo. Však přečtete si sami. Líto mi bylo maminky Rachel, která na mě celý příběh působila jako starající se matka o své děti, pro které by udělala první a poslední, ale zároveň by tím nemohla ohrozit otce ( což taky ovlivnilo bohužel spostu věcí, a to tím špatným směrem ). Bylo mi smutno z celé té pointy, kdy si neskutečnou dobu člověk myslí, že se něco stalo, je s tím smířený, prostě to tak je a nakonec se dozví pravý opak. Šílené. Ta kniha si pohraje s vašimi myšlenkami a vy na ni budete myslet ještě dlouho poté a přemýšlet, proč se prostě některé události nestaly jinak, když od toho byli naprostý kousek. Bohužel, příběh Vás rozesmutní, ale některými málo pasážemi naprosto rozesměje. Barbara Erskinová prostě umí a je naprosto úžasná.

Knize bych dala na 1000% 5 hvězdiček, protože nic jiného si ani nezaslouží, je naprosto ohromující, úžasná a plná zábavných i smutných příběhů. Doporučuji Vám si ji přečíst, protože ta kniha za to stojí. Pro mě zatím nejlepší kniha tohoto roku, a máloco ji podle mě dostane ze žebříčku dolů :-).

Tímto děkuji Nakladatelství Brána za poskytnutí recenzního výtisku, díky Vám sem si tuto úžasnou, dokonalou knihu mohla přečíst :-).

Recenze: Odpusťte mi, Váš Leonard

Je dobrým nápadem dát 18ti letému chlapci do ruky starou nacistickou pistoli P38? Nemůže ho něco napadnout?

Tato kniha vyšla v roce 2015 v Knižním klubu v Edici Světový bestseller. 

Právě dnes má Leonard Peacock narozeniny. Dnes si do batohu k učebnicím přibalí P-38, pistoli nacistického důstojníka, kterou zdědil po svém otci, a zastřelí svého bývalého nejlepšího kamaráda a potom i sebe. Už se nemůže dočkat. Ještě předtím se však musí rozloučit se čtyřmi lidmi, na nichž mu záleží: sousedem Waltem, posedlém Humphreym Bogartem, houslovým virtuózem a spolužákem Babakem, Lauren, jež miluje Ježíše (a do níž byl trochu zamilovaný zase Leonard), a herr Silvermanem, který ho na střední učí o holokaustu... Nový román autora Terapie láskou.

Kniha chvílemi překypuje vtipem. Říkáte si u ní, že to jsou klasické mladistvé problémy. Zradil Vás kamarád? Co vás asi napadne udělat?


Babackovo hraní je jedna z mála věcí, které mi tu doopravdy dokážou zvednout náladu. A protože už jsem rozhodnutý, že Ashera Beala i sebe zastřelím, nechci poslech Babackovy hry na housle riskovat. Bojím se, že by mě jeho hudba mohla zviklat, zlákat mě k tomu, abych žil ještě další den - jako už tolikrát. Takže sotva vejdu do auly, prohlásím : ,,Babacku, dneska tě poslouchat nebudu."




Chvílemi si u knihy říkám, co toho kluka nenapadne. Dobré je na tom to, že to, nad čím Leonard uvažuje jsou naprosto klasické problémy : Co budu jíst? Má mě máma ráda? Má mě tu vůbec někdo rád? Věty, které si minimálně jednou řekl ve svém životě každý a každý den to určitě řekne spoustu lidí. Vtip je v popiskách spisovatele. To jak dokáže např. popsat jeho mámu tak, že si tu osobu představujete uplně před sebou, jako by s vámi přímo mluvila, je naprosto úžasné. Nebo to jak přesně vypadá Leonard, kluk s ošmikanými vlasy co miluje staré filmy. Dokonalost sama no ne?

V podstatě každý si představí podivného kluka, který ani neví co a proč se děje. Proč bylo osudem to, že se s Asherem nebaví? A proč se vlastně nezeptá? Přesně to jsou otázky, které mě napadly u čtení. Chvílemi jsem nechápala, proč něco neřekl, když měl možnost. Působil na mně jako kluk, který se bojí něco říct, má ze všeho strach, že by se mu snad něco mohlo stát a neumí si stát za svým. To mně trochu mrzelo. Připadalo mi, že ten kluk je trošku hloupý, že se neumí pořádně prosadit ani ve své třídě ani jinde. Nedokáže se prosadit ani u své mámy. To mě trošku zkazilo požitek ze čtení a moc mě to mrzelo. Ale jinak se mě kniha líbila a konec mě pobavil a potěšil. Určitě si knihu přečtěte protože nebyla vůbec, ale vůbec špatná. Jen mě zklamal Leonard a jeho povaha. Řekla bych ale, že spisovatel chtěl, aby Leonard byl jiný než ostatní, aby se odlišil, takže jeho povahu vlastně chápu :-).

Matthew Quick překvapil a nezklamal :-), nic jiného jsem od něj nikdy nečetla a určitě bych chtěla ještě něco přečíst pokud se naskytne možnost.

Moje hodnocení je *** a půl hvězdiček :-) z 5 :-) :-)

Napište mi do komentářů jak vám se kniha líbila, budu se těšit!